|
|
Model dynamických kontrastních CT dat pro hodnocení lícovacích algoritmů
Kupková, Karolína ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Walek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na popis dynamického kontrastního CT vyšetření a jeho přínosnosti v pneumoonkologii. Součástí je program pro vytvoření dvojrozměrného modelu snímku z oblasti hrudního koše a pro simulaci perfuzního vyšetření pomocí časově-kontrastní křivky. Pomocí rigidních geometrických transformací a šumu s výkonovým spektrem typickým pro tento typ dat jsou věrohodněji simulovaná skutečná CT data. Model je navržen pro validaci lícovacích algoritmů, které slouží k potlačení prostorových deformací vznikajících pohyby pacienta při dlouhotrvajícím vyšetření.
|
|
|
Mechanismy vaskularizace v tkáňovém inženýrství kůže
Futóová, Terézia ; Brož, Antonín (vedoucí práce) ; Šuca, Hubert (oponent)
Tkáňové inženýrství je multidisciplinární obor zabývající se tvorbou umělých tkáňových náhrad pro účely regenerativní medicíny. Ta v současnosti využívá různých typů tkáňových štěpů, které mají v závislosti na svém původu různé výhody a nevýhody, např. nedostatečné množství tkáně v případě autologních štěpů nebo imunogenicita allogenních či xenogenních štěpů. Alternativou by mohla být právě uměle vytvořená tkáňová náhrada. Umělé tkáňové konstrukty mohou být tvořeny neživou matricí a buněčnou složkou, která může konstrukt remodelovat, tvořit funkční součást konstruktu nebo napomáhat integraci konstruktu do těla hostitele. Významným problémem při tvorbě a následném využití takovýchto náhrad je jejich dostatečné cévní zásobení. Vaskularizace konstruktu je nezbytně nutná pro udržení životaschopnosti buněk ve větších tkáňových konstruktech. Vaskularizaci lze podpořit přidáním buněk cévního endotelu, které mají schopnost v konstruktu samostatně tvořit kapiláry. Tvorbě cév lze také pomoci angiogenními růstovými faktory, a to buď jejich přímou aplikací do konstruktu, nebo jejich tvorbou např. v kmenových buňkách kultivovaných v konstruktu. Další možností, jak napomoci vaskularizaci konstruktu, je 3D biotisk umožňující přímé umístění konkrétních buněčných typů, růstových faktorů nebo biomateriálů v...
|
|
|
Úloha exosomů u chronické myeloidní leukemie
Březinová, Lenka ; Krijt, Matyáš (vedoucí práce) ; Holada, Karel (oponent)
Exosomy jsou extracelulární váčky o velikosti 30-150 nm, jejichž funkce je u chronické myeloidní leukemie (CML) zkoumaná kvůli jejich vlivu na proliferaci CML buněk, remodelaci kostní dřeně, angiogenezi a rezistenci na léčbu tyrosin-kinázovými inhibitory (TKIs). Ačkoliv byly vyvinuty účinné TKIs inhibující BCR-ABL kinázu, přesto zůstává 20-30 % pacientů na léčbu rezistentní. Rezistence CML buněk na léčbu je podporována exosomy. Exosomy přenášejí proteiny, nukleové kyseliny, chemokiny i malé molekuly, které podporují antiapoptotické, respektive tlumí proapoptotické procesy. Antiapoptotické procesy jsou podporovány zejména zvýšenými hladinami proteinů: TGF-β1, USP6 a FGF2 a různorodých zástupců RNA: miR-365, miR-21, Hsa_circ_0058493 a mRNA pro BCR-ABL. Snaha leukemických buněk je naopak snížit množství proapoptotických molekul, mezi které patří miR-320, miR-328 a miR-146a-5p. Leukemické buňky prostřednictvím exosomů modifikují mikroprostředí kostní dřeně tak, aby je podporovalo, a dále ovlivňují expresi adhezních a proangiogenních molekul. Důležitou roli v těchto procesech hrají miR-126, miR-210 a miR-92a. Vzhledem k variabilitě přenášených molekul není překvapující množství procesů ovlivněných CML exosomy ani jejich potenciální využití v léčbě CML, jak již bylo dokázáno v případě využití...
|
|
|
Kokultivace buněk in vitro pro kostní regeneraci
Sloupová, Lenka ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Kokultivace dvou (či více) buněčných typů in vitro vedoucí k vytvoření funkční kostní tkáně vložitelné do místa poškození by mohla být řešením pro pacienty u nichž jsou aktuálně používané metody (jakými jsou například transplantace lidských kostních štěpů) nedostatečné. V kokultuře má jeden buněčný typ osteogenní funkci a další angiogenní funkci, protože limit difuze O2 a nutných živin je pouze 200 μm, což znamená, že založení cévní sítě in vitro by mělo předejít odumření vytvořené kostní tkáně po vložení do pacienta. Vytvoření a pochopení fungující kokultury in vitro je nutné pro získání kokultury úspěšné in vivo. V této práci jsou shrnuty a srovnány poznatky o vlivu in vitro kokultivace na proliferaci, osteogenezi a angiogenezi v kokultuře při použití osteoblastů (či osteoprogenitorů), mesenchymálních stromálních buněk odvozených z kostní dřeně (BMSC), nebo mesenchymálních stromálních buněk odvozených z tukové tkáně (ADSC) v roli osteogenního buněčného typu v kombinaci s různými typy endoteliálních buněk. Z důvodu pochopení vlivu kokultivace na tyto procesy je také zařazena kapitola shrnující interakce mezi kokultivovanými buněčnými typy. Klíčová slova kokultura, osteogeneze, angiogeneze, in vitro, osteoblasty, BMSC, ADSC
|
|
|
Molekulárně genetická charakterizace vzácných nádorů urogenitálního traktu.
Šteiner, Petr ; Vaněček, Tomáš (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Předmětem této práce byly molekulárně genetické charakteristiky čtyř typů nádorů ledvin (papilární renální karcinomy [PRK], tubulocystické renální karcinomy [TRK], pseudorozetový renální karcinom [PRRK] a neklasifikovatelné renální karcinomy [NRK]) a dvou typů nádorů testes (testikulární adultní typ nádoru buněk z granulózy [ATGCT] a inkompletně diferenciované "sex cord" gonadální stromální tumory [ISCST]). V případě TRK byla studována aktivita signálních drah účastnících se angiogeneze s cílem posoudit vhodnost použití antiangiogenních terapeutik k léčbě TRK. Exprese klíčových genů těchto drah byla analyzována na úrovni mRNA pomocí Real-Time RT PCR. U TRK a PRK byl studován metylační profil 24 tumor supresorových genů s cílem posoudit příbuznost těchto nádorů. Případně nalezené rozdíly by bylo možno použít v diferenciální diagnostice. U PRRK a NRK byly detekovány chromozomální aberace pomocí array-CGH s cílem nalézt specifické aberace využitelné opět v diferenciální diagnostice. Dále byla ověřována specifita mutace genu FOXL2 c.402C>G pro ovariální ATGCT studiem výskytu této mutace u testikulárních ATGCT a ISCST. Naměřené hladiny mRNA u TRK ukazují, že u žádné ze zkoumaných signálních drah nebyla zvýšená aktivita. Klastrová analýza ukázala podobnost metylačních profilů TRK a PRK. Pomocí array-CGH byly u...
|
|
|
Změny v angiogenezi placenty a jejich vliv na opožděný intrauterinní růst plodu
Kudějová, Alena ; Švandová, Ivana (vedoucí práce) ; Magner, Martin (oponent)
Jakékoli patologické změny během normálního vaskulárního vývoje placenty mohou mít kritický dopad na růst a vývoj plodu. Důležitou roli ve formování vaskulárního systému placenty hraje proliferace a diferenciace několika typů buněk. Mezi hlavní faktory účastnící se cévního vývoje placenty patří buněčné elementy (např. trofoblast, buňky stromatu, haemangiogenní progenitory), extracelulární matrix), růstové faktory a cytokiny (např. VEGF, PIGF, Ang-1,2 a bFGF). Parciální tlak kyslíku v placentě, dostupnost živin a průtok krve placentou mohou dále ovlivnit i vnější faktory. Placentární ischemie vedoucí ke zhoršení průtoku krve placentou je nejčastější příčinou intrauterinní růstové retardace (IUGR). Vznik a vývoj IUGR je pak důsledkem nedostatečného prodlužování, větvení a rozšiřování kapilárních smyček během formování terminálních klků placenty. Publikované studie porovnávající roli růstových faktorů ve fyziologických těhotenstvích a těhotenstvích komplikovaných IUGR nedávají jednoznačné výsledky. Tato práce se formou přehledného článku zaměřuje na literární data týkající se placentární angiogeneze a jejích změn při vzniku intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: placenta, angiogeneze, IUGR, těhotenství
|
|
|
Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischemie
Nulíčková, Radka ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Brime, Tufikameni (oponent)
Název práce: Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischémie Cíle práce: Cílem mé diplomové práce bylo určit parametry angiogeneze po mozkové ischemii, která byla způsobena u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Tato práce měla odpovědět na otázky, zda existují rozdíly mezi cévní hustotou v jednotlivých částech mozku, v závislosti na vzdálenosti od léze a také zda existují rozdíly mezi cévní hustotou mezi mozkem, poškozeným ischémií a zdravým mozkem. Použité metody: Mozková ischemie byla vyvolána u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Intravenózní podání bengálské červeni bylo následováno osvětlením mozkové kůry paprskem zeleného laseru po dobu 5 minut při 0,5 s cyklech on/off. Bengálská červeň je silná fotosenzitivní látka a osvětlení má za následek agregaci trombocytů a trombózu. V důsledku trombózy se následně vyvinula mozková ischemie. Po dvou měsících byla zvířata předávkována celkovým anestetikem Urethan a byla jim provedena transkardiální perfůze. Mozek byl takto dobře fixován pro následnou histologii a mohl být snadno vyjmut z lebky. Mozky byly zmraženy, následně nařezány na řezy silné 50µm a připravené pro histologické barvení. Obarvené řezy byly zkoumány pod mikroskopem. Mikrocévy v mozkové kůře byly počítány a jejich hustota byla odhadnuta pomocí...
|
|
|
Příprava a charakterisace rekombinantního dermcidinu jako potenciálního proteinového partnera glutamátkarboxypeptidasy II
Tužil, Jan ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Proces novotvorby cévního zásobení je klíčový pro růst a přežití jakéhokoliv pevného nádoru. Zatímco většina nádorů zůstává nevaskularizována a zpravidla nepřesáhne svou velikostí několik milimetrů, některé novotvary prochází tzv. angiogenním přechodem, v důsledku čehož začne docházet tvorbě krevních tělísek. Počet buněk podstupujících apoptosu se snižuje a nádor se začíná rozrůstat. Je známo několik dobře prostudovaných faktorů, jež ovlivňují fyziologické děje spojené s novotvorbou cév. Tyto látky se mohou, ale nemusí vyskytovat i v tkáních nádoru. Glutamátkarboxypeptidáza II (GCPII; EC 3.4.17.21) je transmembránový glykoprotein II. typu, u něhož byly objeveny dvě fyziologicky významné enzymatické aktivity. GCPII je exprimována ve vaskulatuře pevných nádorů, přičemž zde však nebyla pozorována žádná funkce spojená s těmito aktivitami. Přestože se spekuluje o možné receptorové funkci GCPII, přirozený ligand dosud nebyl identifikován. Předcházející experimenty v naší laboratoři naznačily možnost interakce některých proteinů s GCPII. Jeden z nich- dermcidin byl vybrán jako možný vazebný partner, byl naklonován, exprimován v savčích buňkách a poté byla prověřena jeho možná interakce s GCPII pomocí nového detekčního systému využívajícího kotvu FLAG. Interakci in vitro se však nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.
|
|
|
Využití testu CAM pro charakterizaci a studium invazivních vlastností rakovinných buněk
Vágnerová, Lenka ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Geryk, Josef (oponent)
Kuřecí chorioalantoidální membrána (CAM) je jedním z nejčastěji využívaných in vivo modelových systému pro studium angiogeneze a buněčné invazivity. V rámci této práce byly na CAM testovány vybrané kuřecí sarkomové linie zkoumané v naší laboratoři, u nichž došlo ke změně angiogenních vlastností a schopnosti tvořit metastázy. Kromě CAM testu byl fenotyp těchto buněk charakterizován pomocí několika dalších metod. Vytipovali jsme několik proteinů, které by u zkoumaných buněk mohly ovlivnit změnu jejich angiogenních a invazivních vlastností, a vytvořili jsme stabilně transfekované buněčné linie, které jsme porovnávali s původními buňkami. Prokázali jsme, že geny kódující proteiny ISL1, ARNT2, PROM1, HOXA11 se v našem experimentálním modelu podílejí na aktivaci programů angiogeneze a buněčné invazivity.
|
|
|
Osteogeneze a kostní hojení u vrozeně krátkého femuru
Frydrychová, Monika ; Dungl, Pavel (vedoucí práce) ; Havlas, Vojtěch (oponent) ; Charvát, Jan (oponent)
Souhrn Úvod: Vrozeně krátký femur, neboli proximální femorální fokální deficience (PFFD), je vzácná komplexní vada dolní končetiny s maximem postižení na femuru. Nálezy zahrnují širokou škálu variant od kompletní absence femuru až po nenápadný zkrat. Cíl studie: 1. Molekulární analýza patologické kostní tkáně u vrozeně krátkého femuru se zaměřením na expresi angiogenních a osteogenních faktorů v porovnání s fyziologickou kostí. Očekávané byly rozdíly v genové expresi obou skupin genů, zejména v jejich množství. 2. Retrospektivní analýza hojení femuru po prolongaci s ohledem na závažnost postižení, věk, délku prolongátu a s tím spojené komplikace. Předpokladem bylo prodloužené kostní hojení u závažnějších defektů končetiny, u starších pacientů, u pacientů s PFFD v porovnání s kontrolní skupinou. Materiál a metody: Z bloku kostní tkáně byla izolována RNA a biočipovou technikou zjištěn transkripční profil (SuperArray Bioscience Corporation) s možností detekce 113 genů osteogeneze a 113 genů angiogeneze. Bylo analyzováno celkem 10 vzorků (7 PFFD, 3 kontrolní). K prolongaci končetiny byli indikováni pacienti s typy Pappas III a IV (s pakloubem femuru) a pacienti s typy VII, VIII a IX. Byla analyzována data u 57 pacientů s PFFD a 12 pacientů kontrolní skupiny. Statické zpracování probíhalo metodou GLS. Výsledky:...
|
host ::
RSS.